Results 11 to 19 of about 19 (19)

Vývoj raně středověkého centra ve Staré Boleslavi optikou radiouhlíkového datování etážového pohřebiště při bazilice sv. Václava a kostele sv. Klimenta

Archeologické Rozhledy
Mnoha etapový záchranný archeologický výzkum raně středověkého přemyslovského centra ve Staré Boleslavi (střední Čechy) přinesl mimo jiné zcela nové a zásadní poznatky o vývoji jádra lokality, kde byla mezi lety 1039–1046 založena první kolegiátní ...
Ivana Boháčová, Nikola Koštová
doaj   +1 more source

Pohřbívání ve vrcholném středověku a v novověku na Chrudimsku, Pardubicku a Kolínsku

Archaeologia Historica, 2017
Od roku 2001 byly provedeny záchranné archeologické výzkumy u 23 středověkých a novověkých kostelů a další dva mimo tyto pohřební areály. Na tomto základě jsou popsány pohřební zvyklosti (úprava hrobové jámy, výskyt rakví a hrobek, uložení zemřelého ...
Jan Frolík
doaj   +1 more source

Pohřbívání v židovské kultuře jako souhrn sociálně-náboženských funkcí a jejich proměna v čase

Kulturní Studia, 2015
Tento článek je zaměřen na pohřbívání v židovské kultuře jako souhrn sociálně-náboženských funkcí.
Reifová, Gabriela
doaj  

Pohřebiště z 10. století v Praze-Střešovicích – předběžná zpráva

Archaeologia Historica, 2014
Příspěvek zveřejňuje první výsledky výzkumu "staronového" raně středověkého pohřebiště v okruhu hospodářského zázemí Pražského hradu. Pohřebiště, z něhož sedm hrobů odkryl a dalších pět narušil I.
Drahomíra Frolíková-Kaliszová
doaj  

Archeologie středověkých konstrukčních technologií – sbíjená rakev s panty a kruhovými úchyty z pohřebiště při kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi

Archaeologia Historica, 2014
V historickém jádru Staré Boleslavi bylo v několika etapách dokumentováno pohřebiště, jehož počátky lze spojovat nejpozději se založením raně románské kapitulní baziliky (1039–1046). Někdy v průběhu 12.
Ivana Boháčová, Jiří Hošek
doaj  

Některé otázky právní regulace hrobového místa

Časopis pro Právní Vědu a Praxi, 2005
Regulace hrobového místa se v antickém Římě objevuje již v období ranné republiky v zákoně dvanácti desek (Lex Duodecim Tabularum), a to nejen prostřed­nictvím norem práva veřejného (zákaz pohřbívání ve městě Řimě), ale i normami práva sakrálního.
Petra Jakešová, Petr Dostalík
doaj  

Exodus zemřelých: Počátky medikalizace smrti v pozdně osvícenských Čechách

Sociální studia, 2016
Studie se zabývá proměnou pohřebních praktik a forem zacházení s mrtvým tělem v osvícenské době. Jde o klíčovou periodu, kdy byla poprvé v křesťanské éře přijata osvícenským státem celá řada nařízení, jejichž ncílem – ve jménu zachování zdraví populace -
Daniela Tinková
doaj  

Stará Boleslav : pohřbívání v areálu staroboleslavské kapituly a při kostele neznámého zasvěcení v jeho sousedství v raném a vrcholném středověku

Archaeologia Historica
Příspěvek je věnován základní charakteristice etážových pohřebišť, která obklopují kapitulní baziliku sv. Václava (1039–1046) a dva raně středověké kostely v její blízkosti.
Ivana Boháčová, Ivana Hrušková
doaj  

Právní regulace válečných hrobů s ohledem na historickou a mezinárodní právní úpravu

Časopis pro Právní Vědu a Praxi, 2005
Následkem velkých bitev v devatenáctém století vzrostla potřeba právní ochrany účastníků válečných střetnutí, a to nejen osob raněných, ale rovněž by­lo nezbytné regulovat vztahy související s pohřbívá­ním padlých.
Petra Jakešová, Petr Dostalík
doaj